Český trh práce čekají v nejbližší době zásadní legislativní změny. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona o platformové práci, který nejenže reaguje na evropské směrnice, ale přináší i zcela nový pohled na postihování nelegálního zaměstnávání, známého jako švarcsystém. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, většina novinek by měla začít platit již v prosinci 2026.
Konec pokut pro pracovníky v švarcsystému
Dosud platilo, že za výkon nelegální práce mohl být potrestán nejen zaměstnavatel, ale i samotný pracovník, kterému hrozila pokuta až 100 tisíc korun. Nově se však počítá s tím, že postihy se budou týkat výhradně subjektů, které nelegální práci umožňují.
Důvodem pro tento krok je skutečnost, že pracovníci jsou v těchto vztazích vnímáni jako slabší strana v podřízeném postavení vůči takzvanému kvazi zaměstnavateli. Ministerstvo uvádí, že společenská škodlivost jednání samotného pracovníka je minimální, až bagatelní. Navíc tito lidé bývají často trestáni jiným způsobem – například vyřazením z evidence úřadu práce, nutností vrátit podporu v nezaměstnanosti nebo, v případě cizinců, vyhoštěním z republiky.
Odpovědnost padá na firmy
Hlavní odpovědnost za švarcsystém ponese nově pouze zaměstnavatel, kterému za umožnění nelegální práce hrozí pokuta až 10 milionů korun. Právě tyto subjekty mají z nelegálního nastavení největší ekonomický prospěch, protože neplatí zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění, čímž získávají neoprávněnou konkurenční výhodu.
Statistiky z minulého roku ukazují, že postihování fyzických osob bylo i dosud spíše výjimečné. Přestože inspektoři odhalili přibližně 2 500 osob vykonávajících nelegální práci, pokuta byla uložena pouze ve 166 případech a její průměrná výše činila symbolických 2 600 korun.
Nová éra pro platformy typu Uber či Bolt
Zcela novou kapitolu tvoří regulace práce pro digitální platformy. Zákon zavádí tzv. vyvratitelnou právní domněnku. To v praxi znamená, že pokud spolupráce ponese znaky závislé práce (například podřízenost a práce jménem zaměstnavatele), bude se automaticky předpokládat, že jde o zaměstnanecký poměr. Pokud s tím platforma nebude souhlasit, bude muset sama prokázat, že o závislou práci nejde. Dochází tedy k obrácení důkazního břemene.
Lidský dohled nad algoritmy a ochrana dat
Digitální platformy budou mít také přísnější pravidla pro používání automatizovaných systémů. Budou muset zajistit lidský dohled nad klíčovými rozhodnutími a nesmí používat algoritmy k nekalým praktikám.
- Transparentnost: Pracovníci musí být srozumitelně informováni o tom, jak jsou jim přidělovány zakázky a jak se stanovuje jejich odměna.
- Ochrana soukromí: Platformy nebudou smět sbírat data o emocionálním či psychologickém stavu pracovníků, monitorovat soukromé konverzace nebo sledovat pohyb lidí v čase, kdy pro platformu nepracují.
- Evidenční povinnost: Vznikne speciální evidence platforem, které budou muset pravidelně hlásit své aktivity státním orgánům.
Cílem těchto změn není švarcsystém či platformovou práci zcela vymýtit, ale vnést do těchto moderních forem výdělečné činnosti jasná pravidla, spravedlnost a odpovídající ochranu pro ty, kteří práci vykonávají.
