Může vás šéf přesunout na jinou pracovní pozici, i když s tím vyloženě nesouhlasíte? Ústavní soud nedávno řešil přesně tuto otázku a potvrdil, že zákoník práce to za určitých podmínek skutečně umožňuje. Pro mnoho lidí to zní jako zásah do osobní svobody. Co to znamená v praxi a mají se zaměstnanci čeho obávat?
Celý případ odstartoval u palubní průvodčí, která po pracovním úrazu ztratila zdravotní způsobilost k létání. Zaměstnavatel se situaci snažil vyřešit tím, že ji převedl na administrativní pozici dispečerky, která jejímu aktuálnímu zdraví plně odpovídala. Zaměstnankyně však s novou prací nesouhlasila, odmítla ji vykonávat a přestala chodit na směny. To následně vedlo až k výpovědi pro neomluvené absence a vleklému soudnímu sporu.
Je to nucená práce?
Případ se dostal až k nejvyšším instancím, kde se řešilo, zda takové jednostranné převedení na jinou práci není vlastně formou nucené práce. Argumentem bylo, že pracovník je k nové pozici donucen pod hrozbou výpovědi a ztráty odstupného.
Ústavní soud ale tuto logiku odmítl. Poukázal na to, že pokud zaměstnanec ze zdravotních důvodů už nemůže vykonávat svou původní profesi, nestojí před volbou, zda dělat svou starou, nebo novou práci – tu starou už zkrátka dělat nemůže. Rozhoduje se pouze mezi novým, vhodným zařazením a úplným ukončením pracovního poměru. Hrozba ztráty zaměstnání navíc podle evropských pravidel nepředstavuje donucení k práci.
Pravidla, která vás chrání
Zákoník práce firmám rozhodně nedává absolutní volnost. Převedení na jinou pozici má své jasné limity:
- Ohled na zdraví a schopnosti: Nová práce musí bezpodmínečně odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu a schopnostem pracovníka.
- Využití kvalifikace: Zaměstnavatel by měl co nejvíce zohlednit i dosavadní kvalifikaci zaměstnance.
- Finanční jistota a dočasnost: Zaměstnanec má nadále nárok na mzdu a změna pozice trvá pouze po tu dobu, kdy trvají objektivní důvody k převedení.
Pozor na diskriminaci
Ačkoliv aktuální pravidlo u soudu obstálo, objevilo se i důležité varování do budoucna. Existují totiž oprávněné obavy, že přesunutí zaměstnance bez jeho souhlasu čistě na základě jeho změněného zdraví může hraničit s diskriminací. Evropské právo obecně vyžaduje, aby se úpravy pro zdravotně znevýhodněné pracovníky dělaly zásadně s jejich souhlasem, nikoliv jednostranným rozhodnutím firmy.
Pro současnou praxi to znamená, že firmy sice mohou zaměstnance ze zdravotních důvodů přesouvat a postup je v tuto chvíli legální, měly by ale s tímto nástrojem zacházet velmi opatrně a ideálně vždy hledat cestu vzájemné dohody.
