Nemoc, těhotenství a dovolená ve zkušební době: Co je dobré vědět?

18. 05. 2025 Daně (a právo)

Nemoc, těhotenství a dovolená ve zkušební době: Co je dobré vědět?

Zkušební doba je obdobím, během něhož si zaměstnavatel ověřuje, zda nový zaměstnanec vyhovuje požadavkům dané pracovní pozice. Zároveň jde o příležitost pro zaměstnance zjistit, zda mu práce a pracovní podmínky vyhovují. I když je zkušební doba vnímána jako období nejistoty, neznamená to, že by se na zaměstnance v této době nevztahovala žádná práva. Co se stane, pokud během zkušební doby onemocníte, zjistíte těhotenství nebo potřebujete volno?

K čemu slouží zkušební doba?

Zkušební doba není povinnou součástí pracovního poměru, ale pokud se sjedná, musí být uvedena písemně a respektovat zákonné limity, po novele zákoníku práce, která vstoupí v platnost od června:

  • maximálně 4 měsíce u běžných pozic,
  • maximálně 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců,
  • u pracovních poměrů na dobu určitou nesmí překročit polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru.

Zkušební doba se prodlouží o dobu, po kterou zaměstnanec práci nekoná – typicky kvůli nemoci, dovolené nebo jiné omluvené absenci.

Nemoc ve zkušební době

Pokud zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se automaticky prodlužuje o dobu jeho nepřítomnosti.

Zaměstnavatel nesmí pracovní poměr zrušit ve zkušební době během prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Od 15. dne už může zaměstnanci doručit oznámení o ukončení pracovního poměru – bez uvedení důvodu, jak to ve zkušební době umožňuje zákon.

Pokud by zaměstnavatel výpověď přesto doručil dříve, má zaměstnanec možnost sdělit, že na pokračování pracovního poměru trvá. V takovém případě pracovní poměr pokračuje a zaměstnavatel se výpovědi nevyhne. Pokud by přesto trval na zrušení pracovního poměru, zaměstnanec se může bránit žalobou u soudu.

Nárok na nemocenskou:

  • do 14. dne nemoci vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel,
  • od 15. dne dávky vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení.

Ochranná lhůta po skončení pracovního poměru

Po ukončení pracovního poměru vzniká ochranná lhůta pro případ, že zaměstnanec onemocní až po jeho skončení. Ta trvá:

  • 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání,
  • nebo po dobu trvání zaměstnání, pokud pracovní poměr trval kratší dobu než 7 dní.

Ochranná lhůta se vztahuje pouze na pracovní poměry, které zakládaly účast na nemocenském pojištění. Tedy:

  • zaměstnání s měsíčním příjmem nad 4 000 Kč (od roku 2025 nad 4 500 Kč),
  • DPP s měsíčním příjmem nad 10 000 Kč (od roku 2025 nad 11 500 Kč).

Těhotenství během zkušební doby

Zaměstnankyně není povinna oznámit zaměstnavateli těhotenství. Z právního hlediska je výhodné informaci zvažovat až po skončení zkušební doby – tehdy totiž začíná běžet tzv. ochranná doba, kdy je zaměstnankyně chráněna před výpovědí.

Pokud se zaměstnavatel o těhotenství dozví již během zkušební doby, formálně to není důvod k výpovědi, protože by se jednalo o diskriminaci. Nicméně v praxi může výpověď přijít z jiného, formálně nezdůvodněného důvodu – zaměstnavatel není povinen ve zkušební době důvod výpovědi uvádět.

Pokud těhotná zaměstnankyně informaci neoznámí, nevztahují se na ni speciální opatření na ochranu těhotných (např. zákaz noční práce či přesčasů).

Dovolená ve zkušební době

Zákoník práce nevylučuje možnost čerpat dovolenou ve zkušební době, ale v praxi se to stává jen výjimečně. Zaměstnavatel se může rozhodnout, zda žádosti zaměstnance vyhoví.

Nárok na dovolenou vzniká po odpracování 21 dnů, zpravidla 1,5 dne při čtyřtýdenní dovolené, nebo 2 dny při pětitýdenní.

Zkušební doba se o čerpání dovolené prodlužuje stejně jako u nemoci.

Co když máte dovolenou naplánovanou už před nástupem?

Pokud je dovolená domluvena před nástupem do zaměstnání, je klíčová předchozí dohoda se zaměstnavatelem. Zákoník práce připouští čerpání dovolené i před splněním nároku, pokud zaměstnanec podmínky splní do konce roku nebo do skončení pracovního poměru. Pokud by je ale nesplnil, přečerpaná dovolená se strhává ze mzdy, případně může vzniknout pohledávka vůči zaměstnanci.

Neplacené volno:

Pokud není možné čerpat placenou dovolenou, lze se se zaměstnavatelem domluvit na neplaceném volnu. V některých případech na něj máte ze zákona nárok (např. přestěhování, doprovod člena rodiny k lékaři). Pokud jde o dohodu, je třeba myslet na to, že během neplaceného volna neplatí zdravotní pojištění zaměstnavatel – zaměstnanec si jej musí hradit sám.


Sledujte nás na sítích

Přenechte účetnictví, daně a právo profesionálům

Svěřte se do rukou našich profesionálů s 30 lety zkušeností a přidejte se k lidem, kteří v noci v klidu spí.