Kontroly na neschopence: Odpovědi na vaše dotazy

Minulý článek o kontrolách v pracovní neschopnosti vyvolal řadu dotazů a ukázal, že mnoho situací není na první pohled zcela jasných. Proto jsme se rozhodli vrátit k tématu a zaměřit se na specifické, někdy až krajní případy, na které se často ptáte. Cílem je vyjasnit, jaká jsou vaše práva, ale především povinnosti, a jak se vyhnout zbytečným problémům a postihům.

Může kontrola přijít v noci? Mýty a fakta

Jednou z nejčastějších obav je kontrola v nočních hodinách. Zákoník práce ani zákon o nemocenském pojištění výslovně nestanovují, v jakou denní dobu může kontrola proběhnout. Z toho plyne, že teoreticky může kontrolor zazvonit i o víkendu nebo po 22. hodině. Nemoc totiž netrvá jen v pracovní době.

V praxi jsou však noční kontroly velmi výjimečné. Přistupuje se k nim zpravidla jen na základě důvodného podezření, že zaměstnanec léčebný režim soustavně porušuje právě v noci – například pokud zaměstnavatel či správa sociálního zabezpečení obdrží podnět, že v nočních hodinách vykonáváte jinou činnost nebo se nezdržujete doma. Soukromí detektivové, které si firmy najímají, se sice snaží dodržovat "lidštější" časy kontrol, ale zákon jim v noční kontrole nebrání.

Problém jménem zvonek: Jak zajistit dostupnost?

"Co když nemám zvonek?" nebo "Co když nefunguje?". To je další z častých dotazů. Odpověď je nekompromisní: je povinností nemocného, aby kontrolu umožnil. To znamená mít na místě pobytu (ať už je to byt, dům nebo třeba chata) viditelně a správně uvedenou jmenovku a funkční zvonek.

Pokud zvonek nemáte nebo je porouchaný, neomlouvá vás to. Kontrolor není povinen pátrat po sousedech nebo se snažit vás jinak kontaktovat. Situace je pak posouzena jako neposkytnutí součinnosti, za což hrozí postih.

• Řešení: V případě nefunkčního zvonku nalepte na dveře či zvonek cedulku s upozorněním a například telefonním číslem, na kterém jste k zastižení.

Jsem doma, ale nemohu otevřít: Co teď?

Může se stát, že jste v době kontroly skutečně doma, ale z objektivních důvodů nemůžete otevřít dveře. Ať už je důvod jakýkoliv, pamatujte, že důkazní břemeno je vždy na vaší straně. Kontrolor pouze konstatuje, že vás nezastihl. Je na vás, abyste prokázali, proč se tak stalo.

Pokud kontrolor nikoho nezastihne, zanechá ve schránce oznámení. Vaší povinností je neprodleně kontaktovat příslušnou OSSZ (nebo zaměstnavatele v prvních 14 dnech) a situaci věrohodně vysvětlit.

Jaké jsou nejčastější situace a jakou mají šanci na úspěch?

• Krátkodobá indispozice (toaleta, sprcha): Běžná a pochopitelná situace. Zde je klíčová rychlá a upřímná komunikace s úřadem.
• Spánek: Toto je velmi častá výmluva a úřady jsou k ní obezřetné.
• Spánek kvůli lékům: Jde o nejsnáze prokazatelnou variantu. Pokud doložíte potvrzení od lékaře a příbalový leták léku, který jako vedlejší účinek uvádí silnou spavost, máte velkou šanci na úspěch.
• Spánek kvůli samotné nemoci: Zde je situace výrazně složitější. Tvrzení, že jste spali vyčerpáním z horečky, se těžko prokazuje. Vaše jediná šance spočívá ve vyjádření vašeho lékaře, který musí potvrdit, že vaše diagnóza v dané fázi skutečně mohla způsobit tak hluboký spánek, že jste zvonek neslyšeli. Bez této silné lékařské podpory je vaše tvrzení téměř bezcenné.
• Náhlé zhoršení stavu ("Bylo mi opravdu zle"): Možná nejnáročnější situace na prokázání. Pocit, že vám bylo "zle" nebo že jste měli vysokou horečku a nevnímali okolí, musíte doložit. Klíčová je okamžitá akce. Ihned po zjištění, že u vás byla kontrola, kontaktujte svého lékaře, popište mu svůj stav a požádejte ho o záznam do dokumentace či potvrzení. Bez tohoto kroku je vaše pozdější vysvětlení pro úřad jen neověřitelným tvrzením.

Ve všech případech platí, že vašimi nejlepšími spojenci jsou rychlost, upřímnost a váš ošetřující lékař. Vaše aktivita a snaha situaci doložit jsou naprosto zásadní.

Práva a povinnosti v kostce

Pro úplnost si zrekapitulujme základní práva a povinnosti obou stran.

Zaměstnanec:

• Povinnosti: Dodržovat léčebný režim stanovený lékařem , zdržovat se na nahlášené adrese , umožnit kontrolu (mít označený a funkční zvonek) a dodržovat povolené vycházky , které mohou být maximálně 6 hodin denně v čase od 7 do 19 hodin.
• Práva: V prvních 14 dnech nemoci dostávat od zaměstnavatele náhradu mzdy, od 15. dne pak nemocenské od státu. Být chráněn před výpovědí (s výjimkami) a po uzdravení se vrátit na původní pozici.

Zaměstnavatel:

• Práva: V prvních 14 dnech kontrolovat zaměstnance sám nebo prostřednictvím najaté agentury. Kdykoliv během neschopnosti může také podat podnět ke kontrole na příslušnou OSSZ. Při porušení režimu může snížit či odebrat náhradu mzdy , nebo v případě zvlášť hrubého porušení dát i výpověď.
• Povinnosti: Vyplácet náhradu mzdy a respektovat práva zaměstnance.

Když vás nezastihnou: Přehled trestů a postihů

Pokud kontrola zjistí porušení režimu, následuje správní řízení a hrozí vám hned několik typů postihů. Jejich míra se odvíjí od závažnosti provinění.

1. Snížení nebo odebrání náhrady mzdy (prvních 14 dní nemoci): O tomto postihu rozhoduje zaměstnavatel. Může vám náhradu mzdy snížit, nebo dokonce zcela neposkytnout. Některé firmy berou 10 %, jiné polovinu, a některé při prvním prohřešku nic.
2. Krácení nebo odnětí nemocenského (od 15. dne nemoci): Pokud vás nezastihne kontrola z OSSZ, může vám být nemocenské kráceno nebo zcela odňato, a to až po dobu 100 kalendářních dnů ode dne porušení.
3. Pokuta: Za porušení režimu nebo neposkytnutí součinnosti při kontrole vám může správa sociálního zabezpečení uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
4. Výpověď: Nejtvrdší postih, ke kterému může zaměstnavatel sáhnout pouze v případě, že jste své povinnosti porušili zvlášť hrubým způsobem. Může jít například o práci pro jiného zaměstnavatele, odjezd na dovolenou nebo náročnou rekonstrukci bytu. Zaměstnavatel si však musí vybrat – buď vám dá výpověď, nebo sníží náhradu mzdy, nemůže uplatnit oba postihy najednou.