Kompletní průvodce podnikáním na vedlejší činnost (2026)

Podnikání při zaměstnání, studiu nebo třeba v důchodu je v Česku nesmírně populární. Je to v podstatě „podnikání bez rizika“. Proč? Protože oproti hlavní činnosti máte v začátcích mnohem nižší náklady na odvody a stát vás v mnoha ohledech považuje za někoho, kdo má své jisté jinde.

1. Kdy se vaše podnikání považuje za „vedlejší“?

To, zda jste „hlavní“ nebo „vedlejší“ OSVČ, si nemůžete vybrat podle nálady. Zákon přesně definuje situace, kdy je vaše samostatná výdělečná činnost (SVČ) vedlejším zdrojem příjmů.

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vedlejší jste, pokud:

• Chodíte do práce: Jste zaměstnaní a zaměstnavatel za vás odvádí pojistné.
• Studujete: Jste nezaopatřeným dítětem (studentem) do 26 let.
• Pobíráte důchod: Máte nárok na starobní nebo invalidní důchod.
• Jste na mateřské či rodičovské: Pobíráte rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství nebo pečujete o osobu závislou na péči.
• Sloužíte v armádě: Vykonáváte vojenskou službu (pokud nejste voják z povolání).

2. Daně: Co musíte státu odevzdat?

I když je podnikání jen „bokovka“, daním se nevyhnete. Dobrou zprávou je, že daníte pouze svůj čistý zisk.

• Sazba daně: Standardně platíte 15 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
• Výdaje: Můžete si vést daňovou evidenci (skutečné paragony) nebo využít výdajový paušál (procentuální část z příjmů, kterou stát uzná jako náklad bez dokládání).
• Paušální daň: Jako OSVČ na vedlejší činnost tuto možnost nemůžete využít.
• Daňové přiznání: Musíte ho podávat každý rok sami. Pokud jste i zaměstnaní, váš zaměstnavatel za vás nemůže provést roční zúčtování – musíte si od něj vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech a přiznání si podat sami.

Sazby výdajových paušálů:

• 80 % – řemesla, zemědělství.
• 60 % – volné, vázané a koncesované živnosti.
• 40 % – svobodná povolání, autorská práva.

3. Sociální pojištění: „Magická“ hranice příjmů

U sociálního pojištění (důchodového pojištění) máte jako vedlejší OSVČ obrovskou výhodu: pokud příliš nevyděláte, pojištění neplatíte vůbec.

• Rozhodná částka pro rok 2026: Tato hranice je stanovena na 117 521 Kč zisku (příjmy minus výdaje) za celý rok.
• Zisk pod limit: Neplatíte žádné sociální pojištění.
• Zisk nad limit: Musíte platit pojistné a v dalším roce začít hradit měsíční zálohy.
• Zálohy v 1. roce: Jako začínající vedlejší OSVČ v prvním roce neplatíte měsíční zálohy. Vše doplatíte až po podání přehledu na konci roku podle skutečného výdělku.
• Minimální záloha (2026): Pokud limit překročíte, minimální měsíční záloha pro vedlejší činnost v roce 2026 činí 1 574 Kč.

4. Zdravotní pojištění: Platí se vždy, ale férově

Na rozdíl od sociálního pojištění se u toho zdravotního platí vždy, i když vyděláte jen pár korun. Rozdíl je ale v tom, jak a kdy platíte zálohy.

• Zaměstnanci: Pokud za vás zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimální mzdy, měsíční zálohy neplatíte. Pojištění doplatíte jednorázově jednou ročně po podání přehledu.
• Státní pojištěnci (studenti, důchodci, rodiče): V prvním roce podnikání neplatíte zálohy. Doplatíte ho až podle reálného zisku na konci roku. V dalších letech už zálohy platíte, ale jejich výše se odvíjí od vašeho skutečného zisku – neplatí pro vás žádné „minimální minimum“ jako u hlavní činnosti.

5. Specifika pro jednotlivé skupiny

6. Jak začít? (Checklist začátečníka)

Založení vedlejší živnosti je dnes otázkou jedné návštěvy úřadu nebo pár kliknutí.

1. Ohlášení živnosti: Stačí zajít na živnostenský úřad a vyplnit Jednotný registrační formulář (JRF).
2. Oznámení úřadům: Skrze JRF nahlásíte zahájení činnosti finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně i ČSSZ.
3. Hlídejte si termíny: Podnikání musíte nahlásit do 8 dnů od zahájení (u financí do 15 dnů).
4. Roční povinnosti: Každý rok (vždy na jaře) musíte podat: Daňové přiznání, Přehled pro ČSSZ a Přehled pro zdravotní pojišťovnu.