Jaké odstupné náleží zaměstnanci
Výše odstupného se v ČR řídí zákoníkem práce (§ 67 Zákoníku práce) a závisí na délce trvání pracovního poměru a důvodu, pro který je ukončován. Zaměstnanci náleží odstupné pouze v případě, že je pracovní poměr ukončen z důvodů organizačních (např. nadbytečnost) nebo ze zdravotních důvodů, které nejsou zaviněny zaměstnancem.
Výše odstupného při organizačních důvodech
Výše odstupného je určena takto:
1. Pracovní poměr kratší než 1 rok – zaměstnanci náleží odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku.
2. Pracovní poměr trval 1–2 roky – zaměstnanci náleží odstupné ve výši dvou průměrných měsíčních výdělků.
3. Pracovní poměr delší než 2 roky – zaměstnanci náleží odstupné ve výši tří průměrných měsíčních výdělků.
Výše odstupného při zdravotních důvodech
Pokud je pracovní poměr ukončen z důvodů zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, která vznikla kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši nejméně dvanácti průměrných měsíčních výdělků.
Kdy není odstupné vypláceno
Odstupné zaměstnanci nenáleží v případě, že:
• končí pracovní poměr dohodou bez organizačních nebo zdravotních důvodů,
• zaměstnanec rozvázal pracovní poměr z vlastní vůle (a není přítomen organizační důvod),
• ukončení pracovního poměru proběhlo kvůli porušení pracovní kázně nebo závažným důvodům na straně zaměstnance.
Pokud byste potřebovali pomoct s výpočtem konkrétního odstupného nebo jinými podrobnostmi, dejte vědět!
