V českém podnikatelském prostředí je velmi rozšířeným zvykem, že majitelé (společníci) fakturují své vlastní společnosti za služby na IČO. Ačkoliv se to na první pohled může zdát jako chytrá cesta, jak ušetřit na daních a odvodech, Nejvyšší správní soud se k této praxi staví velmi přísně. Hranice mezi skutečným podnikáním a takzvanou závislou činností je totiž velmi tenká.
Kdy se z faktury stává z pohledu úřadů mzda?
Základním pravidlem je, že pro úřady není rozhodující to, jak máte pojmenovanou smlouvu, ale jaký je její skutečný obsah. Pokud jako společník děláte pro firmu činnost, která přímo naplňuje její hlavní podnikatelský účel, soudy to automaticky berou jako „práci pro společnost“. Tyto příjmy se pak podle zákona o daních z příjmů musí danit jako příjmy ze závislé činnosti.
Nepomůže ani argument, že pracujete zcela nezávisle a sami si organizujete čas. U soudu neobstojí ani tvrzení, že vám ve firmě nikdo nedává příkazy – jakožto majitel byste totiž logicky dávali příkazy sami sobě. Stejná pravidla platí, ať už jste menšinový nebo většinový vlastník.
Hlavní varovné signály pro finanční úřad
Finanční úřady při kontrolách nehledají jen jeden prohřešek, ale posuzují vztah komplexně. Zaměřují se především na tyto rizikové faktory:
- Shodný předmět činnosti: Je extrémně rizikové, pokud vy i vaše firma máte zapsané podobné živnosti (například IT poradenství) a vy tyto služby firmě fakturujete.
- Ekonomická závislost: Problém nastává, pokud nemáte žádné jiné klienty a veškeré vaše příjmy plynou jen z vaší vlastní s.r.o..
- Personální propojení: Vykonáváte činnost, na kterou by si firma jinak musela najmout běžného zaměstnance.
Další pastí je takzvaný souběh funkcí. Je nutné striktně oddělovat běžnou obchodní činnost a výkon funkce jednatele. Pokud jednatel fakturuje za manažerskou práci, jako je podepisování smluv nebo řízení lidí, je to nepřípustné a hrozí neplatnost smluv.
Co hrozí, když kontrola zakročí?
V daňovém řízení leží důkazní břemeno výhradně na vás. Vy musíte úřadu prokázat, že fakturovaná služba nebyla jen skrytým pracovním poměrem. Pokud se vám to nepovede, následky jsou velmi citelné:
Pro firmu: Doměření daně, doplacení sociálního a zdravotního pojištění, úroky z prodlení a penále, které standardně činí 20 %.
Pro společníka: Zrušení výdajových paušálů, povinnost podat dodatečné daňové přiznání a navíc riziko postihu za nelegální zaměstnávání, známé jako švarcsystém.
Jak z toho ven?
Výjimky existují, ale soudy je uznávají jen zřídka. Týkají se pouze vysoce specifických a unikátních profesí, jako je umělecká činnost nebo expertní výzkum.
Pokud chcete firmě fakturovat, mělo by jít o činnost, která vůbec nesouvisí s předmětem podnikání vaší s.r.o.. Příkladem může být situace, kdy firma vyrábí nábytek a vy jí pronajímáte sklad. Zcela nejbezpečnější cestou je pak kombinace odměny jednatele, standardní mzdy a výplaty podílů na zisku (dividend), ze kterých se sice platí daň, ale neodvádí se z nich sociální a zdravotní pojištění.
